Dovolenou v Egyptě si můžete znepříjemnit několik drobnými překážkami, ale pokud využijete naše rady, na které se teď společně podíváme, nemáte se čeho obávat.
Při cestě do Egypta se připravte na přísnější podmínky, než na jaké jste zvyklí v Evropě. Budeme potřebovat cestovní pas, který by měl být platný ještě 6 měsíců po návratu z Egypta. Kromě toho si budeme muset obstarat také vízum, krom Sinajského poloostrova na dobu pobytu maximálně 14/15 dní (Sharm el Sheikh, Dahab, Taba).
Je možné vybírat ze dvou typů víz:
Vízum získáte na mezinárodním letišti v Káhiře, Marsa Alam, Hurghadě a jakémkoliv dalším hraničním přechodu v amerických dolarech (či eurech, ale zde je nevýhodný kurz).
Jestliže cestujete v rámci zájezdu, pak vám vízum většinou zajistí cestovní kancelář. Můžete si jej však vyřídit také sami na Egyptském velvyslanectví v Praze (cena je 25 dolarů + manipulační poplatek). Stejný poplatek 25 USD zaplatí také děti do 15 let, které musí mít vlastní pas.
Nově je možné zažádat o vízum online na webu visa2egypt.gov.eg za stejnou cenu jako na letišti
Při příletu do Egypta bude dále potřeba vyplnit jednoduchou vstupní přihlašovací kartu. Podobná procedura vás čeká také při odletu, kdy budete pro změnu vyplňovat „odletovou kartu“.
Při cestě do Egypta musíte brát v potaz určitá omezení a nemůžete si do kufru přibalit cokoliv vás napadne, to stejné platí i druhým směrem.
Do Egypta je oficiálně zakázáno dovážet:
Na letištích však kontroly probíhají pouze zcela výjimečně, takže s lahví alkoholu by v drtivé většině případů neměl nastat žádný problém. Určitě se však vyhněte držení jakýchkoli drog, protože za jejich přechovávání hrozí v krajním případě až trest smrti.
Oficiálně jsou dovoleny léky pro osobní potřebu, 200 kusů cigaret a přiměřené množství parfému. Většina zboží by vás ale měla v Egyptě vyjít levněji, a proto si není třeba dělat velké zásoby.
Z Egypta je přísně zakázáno vyvážet umělecké památky a nezpracované zlato. Kromě toho je zakázán také vývoz mušlí a korálů a lastur – pokud by je u vás našla celní kontrola, hrozí vám pokuta až 500 dolarů.
Vývoz egyptské měny ze země je také zakázán, nicméně je to nekontrolovatelné.
Při příjezdu do Egypta máte nárok na nákup zboží v bezcelních obchodech, a to až do určité přesně stanovené částky. Tato možnost platí pro mezinárodní letiště a některá další místa v Káhiře a Alexandrii do 24 hodin po příletu do země.
Pokud se chcete v Česku vyhnout placení cla, neměla by hodnota zboží, které si přivezete leteckou dopravou, přesáhnout 430 eur na osobu starší 15 let (tedy asi 10 800 Kč).
Od cla a DPH je osvobozen:
Nejčastějším onemocnění, se kterým se evropští turisté v Egyptě setkají, je průjem neboli tzv. Faraonova pomsta. Klasický český Endiaron vám v tomto případě bohužel příliš nepomůže, a léky si je proto vhodnější zakoupit až přímo na místě v lékárně nebo od vašeho delegáta (jejich názvy jsou Drotazide, Antinal nebo Diax – jedno balení stojí zhruba 5 egyptských liber).
Z českých léků by měl účinkovat Ercefulyl, který je však dostupný pouze na lékařský předpis. Léky proti průjmu rozhodně neužívejte preventivně! Před cestou do Egypta může být vhodné konzumovat ve větší míře např. Actimel nebo jiné výrobky s živou mléčnou kulturou.
Slivovice bývá někdy považována za univerzální lék, který dokáže zničit veškeré škodlivé bakterie v organismu. Turisté, cestující do Egypta, si často berou slivovici, becherovku či jiný alkoholický nápoj jako prevenci před průjmem. Někteří ji konzumují pouze ráno, jiní třikrát denně a někteří pro jistotu před každým jídlem.
K tomu bychom dodali, že tato ochrana před průjmem není zdaleka tak spolehlivá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jestliže se totiž se škodlivými bakteriemi nevypořádají naše žaludeční kyseliny, pak se to s velkou pravděpodobností nepodaří ani slivovici. Jako prostředek ke zlepšení nálady by ale měla slivovice fungovat podobně spolehlivě jako u nás doma.
Doporučujeme, abyste si vzali opalovací krém s vysokým ochranným faktorem, který odpovídá typu vaší pokožky. Při prvních dnech pobytu je vhodné používat na obličej opalovací krém s ochranným faktorem 50. V dalších dnech by již měl na všechny tělesné partie postačovat ochranný faktor kolem 25-30. Při opalování není vždy nezbytně nutné, abyste se vystavovali přímému slunci.
Lidé se světlejší pokožkou neudělají chybu, pokud stráví většinu své dovolené ve stínu. Při úpalu nebo úžehu se přemístěte do chladnějšího prostředí a pijte dostatečné množství tekutin.
Na zarudlou pokožku zkuste nanést např. Panthenol ve formě gelu nebo spreje nebo jiný tišící prostředek.
Podobně jako u nás v Evropě je v Egyptě zvykem dávat spropitné v restauracích (obvykle kolem 10 %) a za odnesení zavazadel do hotelu (většinou částku kolem 1 egyptské libry). Někteří hosté mají ve zvyku nechávat peníze za úklid hotelového pokoje, což se samozřejmě promítne do vyšší kvality služeb (může se jednat kolem 15 liber za týden).
Nějakou menší bankovku od vás budou očekávat také hlídači turistických památek, řidiči taxíku nebo převozníci na felúce (plachetnice s bílou trojúhelníkovou plachtou). Ještě před několika lety se při koupi zájezdu v cestovní kanceláři automaticky účtovalo tzv. bakšišné (obvykle kolem 600 Kč), ze kterého bylo hrazeno veškeré spropitné. Dnes již záleží na vlastním uvážení každého turisty, zda si je ochoten za služby připlatit přímo na místě.
Bakšiš však může mít také podobu úplatku. Někteří hosté mají ve zvyku po příjezdu do hotelu nenápadně položit na stůl 10 dolarů (nebo případně 50 egyptských liber) se slovy, že by si přáli pokoj s hezkým výhledem na moře. Podobně to v Egyptě funguje např. i s hotelovými ručníky a s mnoha dalšími věcmi.
Smlouvání neodmyslitelně patří k egyptské kultuře. Egypťané smlouvání berou jako projev slušnosti a otázku cti, proto se smlouvá vždy a všude kromě obchodů s pevně stanovenou cenou, takzvané "fix price".
Při smlouvání můžete začít klidně až na ceně o 2/3 nižší. Pravděpodobně se dostanete na férovou částku, která činí 50-70 % původní ceny.
Protože jako turisté navštívíme cizí stát, měli bychom dodržovat i určitá pravidla, která jsou zde na denním pořádku.
Egypt se nachází o jedno časové pásmo východněji než středoevropské země. V roce 2011 zde však došlo k trvalému zrušení letního času. V praxi to znamená, že v létě (tedy v období od konce března do konce října) je zde stejný čas jako u nás. Pokud budete do Egypta cestovat v zimě, měli byste si čas na svých hodinkách či mobilních telefonech posunout o 1 hodinu dopředu.
Při návštěvě Egypta nebudete na rozdíl od turistů z Ameriky nebo Britských ostrovů potřebovat zásuvkový adaptér. Používají se zde běžné zásuvky typu C, na jaké jsme zvyklí z evropského kontinentu, pouze jim schází uzemňovací kolík. V zásadě by to ale nemělo nijak bránit chodu vašich elektrických spotřebičů. Protože Egypt není příliš rozvinutá země, měli byste se připravit na horší stabilitu elektrické sítě – napětí může mírně kolísat.
Někdy však můžete narazit na zásuvku, která nemá dostatečně hluboké zdířky pro zastrčení kolíků, a kabel vám z ní proto může vypadávat. Hotelový personál vám v takovém případě možná poradí, abyste si koncovku kabelu něčím podložili nebo abyste ji k zásuvce přichytili lepicí páskou. Elegantnějším řešením je samozřejmě použít adaptér, který by měl být k dispozici v některých lepších hotelech. Pokud budete používat více spotřebičů, doporučujeme vzít si s sebou rozdvojku.
Turistům je zakázáno fotografovat v blízkosti vojenských objektů, což platí i pro známý Suezský průplav. Nepořizujte si snímky letadel a nepoužívejte v blízkosti letiště dalekohledy. Bez svolení raději nefotografujte cizí osoby. Pokud se chcete nechat vyfotografovat vy sami, nesvěřujte raději fotoaparát cizím osobám, které potkáte na ulici, protože byste o něj mohli poměrně snadno přijít.